Převzato z webu KPM Kosice s laskavým souhlasem jeho vedení.
Kosice cup pokračoval dalšími dvěma zastaveními i v létě a jak pořadatelé, tak jezdci doufali, že se zbaví toho věčně uplakaného počasí jarního začátku sezóny. První na řadě byl červencový Humpolec a tamější pořadatelé, kromě perfektně připravené trati, zvládli objednat i dokonalé počasí. Na závody dorazilo skoro osmdesát jezdců a i při tomto počtu byly tréninky, tři rundy rozjížděk a finále odjety dříve než ručička hodin doskočila k šesté odpolední.
V malých buginkách racer 160 se opětovně nejlépe vedlo Dominiku Starostovi, který s přehledem vyhrál. Na stupních vítězů ho doplnili Marek Čáslavský a Tomáš Štuksa. Další místa obsadili Jirka Matějka junior, Matěj Vosecký, David Korčák a Filip Slepička. Ve 125-kách po problémech v Pace obsadil první flek opět Martin Mikel, stříbrný byl Samuel Peták, který letos v Humpolci již jednou potrénoval v rámci velké republiky a třetí místo má letos předplacené Petr Dlouhý. Závodu se také zúčastnili dva čtvrtlitry, Klárka Čáslavská jako jediná dáma na stupních vítězů pro tento závod Kosice cupu a za ní dorazil druhý Jakub Vondra.
V buggy 4×2 si to o body rozdávala pětice stálých účastníků této divize, k nimž přibyl Jan Kuželka. Nejvíce se opět dařilo Vaškovi Smutnému, který prokázal sílu automobilového motoru, mezi ostatními vyznavači motorek, za ním do cíle doletěl Vašek Havíř. Třetí místo si zajistil Standa Vavřinec, čtvrtý Honza Růžička a pátý Jan Vitha, nejméně se dařilo nerozjetému Janu Kuželkovi. V Humpolci se po delší odmlce představili i dva karty. Lepe to ten den sedlo Petru Roubíčkovi, který zvítězil nad Lukášem Hamrlem. Mezi buggy 4×4 jako test pojal závody Pavel Janoušek, to když mu jediný soupeř Honza Smrž odpadl již v tréninku po poruše techniky.
N1400 se v Humpolci prezentovalo 10 jezdců. Ve finále se bojovalo velmi tvrdě, start se příliš nepovedl Vláďovi Maternovi, horkému favoritovi na bednu a do konce zkráceného finále již svoji pozici moc nevylepšil a dojel sedmý. Za ním skončil z klasifikovaných jezdců již jen Filip Kratochvíl. Co zkrátilo finále? Byla to bouda v podání Marka Bouse. Těsně za ním jel celé finále Milan Andruchovič, který při projíždění cílem prakticky hned po nehodě Bouse obdržel černou vlajku. Velice se divil, za co to bylo, když se Bouse v kritický moment ani nedotkl. Mladí závodníci dostali černou oba, neb se otloukali jako píšťaličky celé závody a hlavně při vjezdu do úseku pod žlutými vlajkami. Finále vyhrál Petr Sus, druhý byl Michal Berný a třetí David Ilčisko. Další tři místa obsadili Radovan Henzl, Honza Erlebach a Miriam Vlčková.
V třídě stejného obsahu, ale povolených úprav se představil Milan Zakoutský, přijel, odstartoval a zvítězil, to byl jeho denní program, který do puntíku splnil. Jen o fous horší byl Zdenda Novák a i při sporadické účasti potvrdil loňskou rychlost. Až třetí skončil pořadatel rallyshow v Nemyčevsi Martin Babák, čtvrtý pak další z tradičních účastníků Lukáš Havlas. Pátý dojel Aleš Dvořák, šesté a desmé místo patřilo Martinům Pinkasovi a Faltýnovi. Jako osmou dovedl do cíle svoji žlutou felici Láďa Brumlich, devátý byl další muž z republikového mistrovství juniorů, Jirka Šůla a desátý Jakub Ersepka. Před finálem skončili Petr Mršálek a David Smolík.
Ve třídě 1600 se v Humpolci představila i část jezdců týmu KRTZ, kteří normálně jezdí „velkou“ republiku. Vedlo se jim nadmíru dobře a obsadili kompletní stupně vítězů v pořadí Milan Purma, Aleš Fučík a Marek Joura. Pro brambory si dojel Ronald Hoffmann, který také pokouší štěstí v D6. Pátý byl Radek Pinkas, šestý Jan Rejman a sedmý Vláďa Dvořák. Osmý Luděk Dubravský a na devátém a desátém místě byli klasifikování Richard Baloun ml. a Tomáš Havel, kteří díky ostrému souboji skončili dříve, než stihli projet pod šachovnicovým praporkem. Za finálovou desítkou byli hodnoceni účastníci béčkového finále Michalové Sklenář a Sedlák a Milan Vlasák. Finále nejeli Honza Tomeš, kterého prach v očích dostal až na nemocniční ošetřovnu a také Mirek Barek.
Kluky co jezdí dvoulitry to snad už ani nemůže bavit, jakmile se letos objeví v parkovišti závodních strojů červená felicia s číslem 401, bitva o první místa již má vítěze – Jirku Matějku. Pořadí na dalších místech již vzávodech není tak neměnné dvojku si vyjel v Humpolci Jiří Týplt a trojku Petr Vlček. Tomáš Kočí s Astrou byl tentokrát čtvrtý a pátý byl Ondra Pondělík. Šestý skončil Lukáš Mihulka a sedmý Petr Ježek, a ačkoliv v závodech moc neúčinkovali, jako další byli klasifikováni Míla Tomeš a Pavel Doležal.
Trabantistů se sjelo šest a o čelo si to rozdali Pavel Vopěnka a Petr Harvánek, přičemž první ze jmenovaných taky stanul na stupínku nejvyšším. Jejich obvyklý soupeř Tomáš Buda měl problémy a uzavřel závod na pátém místě. Šance na bronz se chytil Tomáš Hlinovský a již ji nepustil, brambory si domů odvezla Denisa Pappová a tím, kdo si vytáhl černého Petra závodu, byl Pavel Harvánek. Poslední objemově nejsilnější třídou byli speciály, do Humpolce dorazili tři, závody dělali především Lukáš Dlab a Stanislav Horáček, třetí muž Pavel Sýkora se teprve sžíval s vozem. Audi TT bylo nakonec v cíli dřiv a zlato si tak užíval Lukáš, před bílou A6 Standy a kombíkem značky BMW Pavla.
Po perfektně zorganizovaném Humpolci se závodníci vydali na trať, která je sice svým profilem krásná, ale jakmile zaprší je to spíš než závody boj o holý život – Rachvala vás vítá. Dolnobousovští pořadatelé se snažili připravit, seč to šlo a v pátek odpoledne to byla trať jak víno, když se člověk prošel, úplně ho svrběly ruce, jen by se s ní s chutí popral. Bohužel brutální noční bouřka nám nadělala vrásky na čele a nejenom pořadatelům. Někteří jezdci, když viděli, jak trať vypadá, sbalili fidlátka a upalovalo do svých domovských dílen. Zůstalo pětapadesát statečných, kteří se rozhodli pro autokros a ne domácí bačkory. Dlouho se debatovalo, jestli jet nebo nejet a nakonec to dlouho po desáté vyšlo. Z počátečních blátivých koulí se během dopoledne vylíhly závodní stroje a na trati se dalo směle předjíždět a ve finále se prášilo a místy byla trať pěkně nagumovaná.
Nejvíc vydrželo v depu těch nejmenších buginářů, devatenáct kluků a holek ve dvou třídách a jedna 250-ka k tomu. Ačkoliv se vzhledem ke stavu trati dostali na dráhu jako poslední ze všech kategorií, závodili jako dospěláci. To se však úplně nedá říci o přípravě na startovní proceduru, kdy si jeden z malých závodníků spletl plyn s brzdou a narazil startmaršálovi Vladimírovi Jarkovskému nohu tak, že do konce závodů nepřestal pajdat a vykoledoval si tak přezdívku Peyrac. Ve 160-kách se podařilo Radku Čáslavskému zdolat do té doby bezkonkurenčního Dominika Starostu a třetí po velkém boji do cíle dojel Jirka Matějka junior. Čtvrté místo připadlo Tomáši Štuksovi, páté Matěji Voseckému, šesté Davidu Korčákovi, sedmé bral Filip Slepička a za ním se seřadili ještě Matyáš Zívr a Eliška Pytlounová. V divizi těch starších se bohužel náročnost terénu podepsala na nedojetí několika jezdců. Nulu připsali Dan Pytloun, Dominik Hlavsa, Marek Čáslavský a Jakub Vondra. Naopak nejlépe se s nástrahami tohoto závodu vypořádal Samuel Peták, po něm Martin Mikel a Filip Kopecký. Čtvrtým a předposledním finalistou Tomáš Štuksa a posledním do party byl Petr Dlouhý, závod si mezi chlapákama mimo kategorii odjela též Klára Čáslavská.
Obrovský dík všech kategorii si zaslouží jezdci třídy buggy 4×2, to oni se jako první pustili do boje s Rachvalou a i když to bylo zpočátku pekelně těžké, nakonec se hlavně díky jim jelo. Již klasicky, se na prvním místě při odmávnutí šachovnicového praporku v cíli objevil Vašek Smutný. Jeho tradiční konkurent Vašek Havíř měl smůlu, protože ho ve finále zklamala technika v podobě odehnuté kapoty, přes kterou nebylo lautr nic vidět a to se pak jede opravdu špatně. Druhý dojel Honza Růžička a třetí Standa Vavřinec, sledován Janem Vithou.
Jenom jedna sériová čtrnáctka měla takové problémy, že nejela i finále, smutným pilotem byl letos již podruhé Honza Erlebach. Vlastní Finále se tentokráte obešlo bez černých vlajek a po férovém souboji na stupínek nejvyšší vystoupil Michal Berný, jehož výkony mají v rámci sezóny stoupající tendenci. Za ním dojel Milan Andruchovič a s červenou feldou od Jirky Breta Radovan Alvín. Na čtvrtém místě se objevil Vláďa Materna, pátý letec z Humpolce Marek Bous, šestý další letec, tentokráte z Kosického úvodu seriálu David ilčisko, sedmá dojela Miriam Vlčková a osmý Petr Sus.
Daleko ostřejší motory, ale taky daleko ostřejší průběh finále měla třída 1400. Vedoucí trio Martinové Pinkas, Babák, Chytráček si nedarovalo ani metr a nakonec do cíle dorazilo přesně v tomto pořadí. Za nimi dorazil host seriálu Franta Ševčík, dále Jakub Ersepka, Láďa Brumlich, Filip Kašpírek a Aleš Dvořák. Z valu u trati pak finále sledovali Pavel Špaček, Martin Koutek a Lukáš Havlas.
Stejně jako ve čtrnáctkách se bojovalo i v šestnáctkách. A zase to vyhrál Pinkas, jenže tentokrát Radek. V zádech měl Milana Vlasáka, Jardu Šádka a Ronald Hoffmanna. Za nimi dojel v současné době snad nejvytíženější jezdec Kosice cupu, Richard Baloun, který už letos v ČR odjel sedm závodů. Za ním pak skončil Aleš Teplý a Tomáš Havel, kterému se v Bousově nedařilo tak, jak je zvyklý. Dále pak ve výsledcích figurují dvě jména Luděk Doubravský a Michal Slezák.
Ve třídě nad 1600 si každý, kdo sleduje Kosice Cup, první místo domyslí. Za tou řvoucí červenou bestií do cíle dorazil Pavel Doležal, který jako jeden z mála neměl problémy s tratí ani v seznamovacím tréninku. Třetí dojel Petr Ježek, čtvrtý Vilda Vlček a pátý Josef Bartoš. Bezbodovou smůlu měli Zbyňďa Nováček a Martin Muzikář.
Je velmi jasně vidět, že továrnu ve Zwickau opustil poslední trabant v roce 1991. Nedostatek náhradních dílů se podepisuje pod stále menší účastí v třídě těchto vozidel. U přejímek se jich sešlo pět a pro finále byli pojízdní již jen tři a to hlavní favorité. Nejvýše na bednu nakonec vyskočil Pavel Vopěnka, druhý byl Tomáš Buda a třetí Petr Harvánek, před finále to zabalili Denisa Pappová a Tomáš Hlinovský.
Za dvě pěkné soboty děkujeme Humpoleckým a Dolnobousovským pořadatelům a společně se těšíme na 7. září, kdy se shledáme Na Homolce v Poříčí nad Sázavou.
Poslední komentáře